Ptáci a smrt

Topím se v písku, snažím se plavat, šlapat ho, nic nepomáhá, zalykám se, nemohu dosáhnout dna. Hle, tamhle se topí další, a další nešťastník. Ta poušť nás pomalu, ale jistě všechny dostává. Všichni jsme tak stejní jako nějaká jednovaječná x-čata. Dokonce i cíl máme všichni naprosto stejný.

Nesmím to vzdát, musím přežít. Bojuji, chraptím a potím se námahou. Budu slavný, nikomu se to zatím nepovedlo.
Na obloze krouží supi. Kruh je čím dál menší. Něco je přitahuje jako magnet. To vidina večeře kormidluje jejich let. Jsou ledově klidní naprosto jistí svou kořistí, kterou mají nejraději pěkně vychlazenou.

Kde jsi mé děvčátko? Pomoc mi prosím. Mám ústa plná písku, nemohu dýchat. Dýchám a polykám jen písek, který rozdírá mé vyprahlé hrdlo až do krve. Smrt se blíží, cítím její chladný odér, ostří její kosy a démony jež ji doprovází jako svatební družičky.

Jeden ze supů se snesl k zemi, těsně vedle mé hlavy a proměnil se v páva. "Kdo jsi", povídám. "Jsem tvé zrcadlo", odpověděl páv. Tvá hrdost a pýcha mě metamorfovala abych tě ukázal v celé tvé ubohé kráse. Třes se strachy bídný červe, přichází tvé poznání.

Slunce rudne při západu nad písečnými dunami. Poslední co je vidět z mé ubohé schránky je jen hlava vykukující nad hladinou všudypřítomného písku. Trhá a mlátí sebou ze strany na stranu v posledním zápase o něco tak zoufale abstraktního jako je můj bídný život. Supové se viditelně těší na svou hostinu. Jsem skrblík, krkoun bojící se o své chatrné tělo.

Nejprve mi vyklovali oči. Prý příliš lpím na obraze jež mi zprostředkovávají. Potom mě dva z nejsilnějších supů vytáhli z písku. Myslel jsem, že budu zachráněn, ale byl to omyl. Jen se chtěli dostat na mého "ptáka". Pták k ptákovi sedá a klove a klove. Můj pták je pryč. "Už ho nebudeš potřebovat", povídá sup náčelník. Beztak tvůj chtíč napáchal již mnoho zla.

Hostina je v plném proudu a z mého těla postupně mizí další části. Supové se spokojeně čepýří. Jejich peří nasáklé krví se třpytí v zapadajícím slunci a z mých rozpraskaných rtů vypustím poslední otázku, kterou napadlo zbytek mého vědomí:"Existuje bůh"? "To brzy poznáš", odpověděl sup náčelník a vytrhl mi svým ostrým zobákem srdce z hrudníku.

Moc dobré, pochvaloval si sup. Výtečný kus masa, uvidíme jak kvalitní je nádivka.

Pokračování v příštím životě...

¡Sdílet!

4 komentářů:

Pompo

Nemůžu než konstatovat, že literární a hlavně duchem protkaný obsah, nového článku je nádhernej a přesnej, poslední dva články, jsou moje šálky čaje, ale ptáci a smrt, prostě moc dobrý, snad nejsem sám, koho takováhle umělecká a duchovní záležitost, potěší a zároveň připomene, to opravdu důležité. Díky

R2D2

Moc díky i tobě. I kdyby se to líbilo jen tobě jedinému, moc mě to potěšilo. Dáváš mi novou motivaci, jinak bych s tím už asi seknul. Takhle mě to zase baví. Doufejme, že nepíšu sračky.

Pompo

Myslím si, že sračky nepíšeš, mě osobně víc záleží na duchu, než hmotě, proto mě pak mile potěší článek, jako jsou právě ptáci a smrt, takový dílka, stavy a myšlenky, vyúsťující v přímou zkušeností, čeká nakonec všechny bez rozdílu a co je čeká, je jejich vlastní práce, takže kdokoliv mi připomene, jakoukoliv formou a zvlášť takovou, básnickou, co je důležité, odvedl tím vlastně velmi i záslužnou práci, proto to dík v prvním mém komentu, jinak celkově si o tom myslím, že je to to nejlepší co si zatim napsal, vůbec poslední tři články takže jeď a pracuj pro radost a se mnou počítej, jako z velkym fandou takhle pojatejch věciček a piš dál jak to cejtíš, ať si vybere každej. Zdar dílu

Anonymní

Jednou se té velké pravdy a poznání dočkáme všichni a překvapení nebude brát konce... Bude na našem svědomí, jak svůj život a skutky zhodnotíme. Litovat budeme jen věcí, které jsme nezkusili, nezažili a nezměnili. Pokud měl náš život smysl alespoň coby článku v potravním řetězci - bylo mi ctí být součástí, i když tak malou a nepatrnou, nicméně nutnou, pokud nám byla tato naše existence darována...houwgh:)) Už jsem mooc zvědavá, co bude až...! Ale o tom až potom;)

Okomentovat

Můžete použít některé značky HTML, jako například <b>, <i>, <a>,  Nápověda

Hledat

 

DC Bublina v síti

Qwimbyho sloupek

Qwimby je nájemný zabiják, ze staré školy, s neomylnou muškou. Svou práci si nebere osobně, a v duchu jeho vlastního hesla: "Jeden výstřel, jedna mrtvola, jedna odměna", kráčí vpřed od jednoho kšeftu ke druhému a ještě stačí prohodit některé ze svých "hlubokých mouder."

Nové články

DC Bublina © 2012 obsah volně šiřitelný s uvedením zdroje | Články: RSS | Pohání: Blogger