V posledních dnech jsem si při jízdě autem všiml strmého nárůstu policejních kontrol. Policajti jsou snad všude, vyrostli jako houby po dešti, a vypadá to jako by chtěli, ze dne na den, napravit pošramocenou pověst českého silničního provozu. Otázkou je jestli bude mít jejich přístup nějaký výraznější účinek na řidiče a ostatní.
Policisté jsou strážci dodržování zákonů, a lze se tedy logicky domnívat, že právě oni by měly zákony striktně dodržovat a jít ostatním příkladem. Pokud tomu tak není, mohou se najít jedinci, jež říkají: "Na co dodržovat pravidla, když je nedodržují ani jejich strážci a v podstatě se jim vysmívají".
Protože si myslím, že jedním z důvodů nebezpečnosti našeho silničního provozu je právě pokrytecké chování policie, přestože nejde o důvod hlavní, chci ho probrat podrobněji.
Třeba budu vyveden z omylu, ale domnívám se, že policejní vůz se stává vozidlem s absolutním právem přednosti v jízdě teprve tehdy, když pustí maják. V opačném případě je nucen dodržovat pravidla jako všichni ostatní. Jak je tedy možné, že jsem byl již několikrát svědkem, jak si policejní vůz bez majáku a za téměř nulového provozu zkracuje cestu "zákazem vjezdu všech vozidel" nebo tam přímo zaparkuje?
Za naším domem je dvůr jehož vjezd je označen dopravní značkou "zákaz vjezdu všech vozidel" s dodatkem "dopravní obsluze vjezd povolen". Domnívám se, nejspíš znovu mylně, že vjezd je povolen těm co zde bydlí, či mají na dvoře garáž, nebo firemnímu náklaďáku co přivezl Pepíkovi z druhého patra nábytek, nebo policejnímu vozu se zapnutým majákem, respektive vypnutým, pokud veze radu Vacátka, toužícího po výslechu Pepíka, kde že to vzal peníze na nový nábytek.
Jenže co když parta "Švestek" dostane hlad a má chuť, zašít se na delší dobu do hospody v přízemí domu? Než parkovat na hlavní silnici před hospodou, provokovat a riskovat stížnost aktivního rejpala, který nechápe co můžou ve službě přes hodinu pohledávat v putyce aniž by někoho vyslýchali, vjedou do zákazu a zaparkují za domem, kde není auto na očích.
Na tom samém dvoře mě dva policajti udělili pokutu za nezapnuté pásy. Když za mnou přijížděli na dvůr, samozřejmě ani jeden z nich nebyl připoután. U nás to je jejich poznávací znamení, většina jezdí, hlavně po městě nepřipoutána. Dávají tím jasně najevo, kdo je tady šéfem. Napadla mě i jiná, velmi nepravděpodobná, možnost. Většina strážníků má potvrzení od lékaře, že ze zdravotních důvodů nemohou používat pásy. Že by "eine Simulantenbande"? :-)
Lecos o charakteru policejní práce napovídá včerejší umístění radaru na výpadovce Kamenická, přibližně sto metrů před cedulí "konec obce" kde mimo benzínové pumpy a zahrádkářské kolonie, není jiná zástavba, a právě zde většina z povinné "padesátky" přišlápne plyn. Do konce obce však ještě pár metrů zbývá.
Nejsem žádný vědátor, proto asi nechápu jaký výchovný a preventivní charakter, takové měření může přinést. Jedině se zvyšuje produktivita výběru pokut. Tam kde i slušný řidič, ceduli "konec obce" na dohled, většinou trochu přidá plyn, je to jednoduché. Takových "nesmyslných" míst je u nás mnoho.
Nedávno jsem si dopřál opravdový luxus a v závěsu za policejním vozem prosvištěl "třicítku". Můj tachometr ukazoval lehce přes 60 km/h a můj odstup od policejního vozu se neměnil, protože jel zhruba stejně rychle, přirozeně bez majáku s nepřipoutanou posádkou.
"Špatný příklad" policie nemá pravděpodobně výrazný vliv, avšak nikoliv žádný, na bezpečnost silničního provozu. Alkohol za volantem, například, ji ovlivňuje mnohem výrazněji a málokomu takový přestupek projde. Výjimku tvoří hrstka vyvolených oplývajících mocí a vlivnými známostmi, a nesmíme zapomenout na naše drahé policisty.
Jedině policajt si může pravidelně dovolit "nakopat" do sebe v hospodě 10-15 piv a pak odjet pokaždé v klidu vlastním vozem domů, jak jsem byl několikrát svědkem. Chápu, "POMÁHAT A CHRÁNIT" je pro policistu nesmírně stresující, namáhavá činnost a má svaté právo, zlít se jak Dán a pak to odřídit sám domů. Jedině to zaručí, že nebude na příští šichtě k smrti unavený vyčerpávající chůzí opilce z hospody. Taxík nepřichází v úvahu. Při dnešních cenách a výši policejních platů by taková jízda, vážně ohrozila policistův rodinný rozpočet a následné odpojení elektriky.
Už těchto několik zde popisovaných "banalit", utvrzuje můj dojem z nadřazenosti policie před zákonem i ostatními lidmi. To v důsledku zvyšuje můj již beztak velký strach z ní.
Cestuji-li vozem sám a zastaví mě policejní hlídka, jejíž členové jako by ultrapravicovým radikálům z oka vypadli, rozklepu se strachy jako bych v kufru vezl mrtvolu policejního prezidenta.
Ozbrojená, dvoumetrová "hrana", nasraný obličej nezřídka pokrytý akné z důvodu častého užívání anabolických steroidů, významně hladíc pouzdro s pistolí, chladně odsekává žádost o doklady. Já, již téměř v panice, klopím zrak, nasazuji co nejpokornější výraz a modlím se, abych vyvázl se "zdravou kůží".
Svým vzezřením asi budím špatný dojem, protože tenhle typ policisty u mě vždycky něco najde a pak dá náležitě "sežrat". V mém případě většinou platí, že mi vyholená "hrana" napaří pokutu, ve výši dvojnásobku oproti "standardnímu" příslušníkovi, a jako koření přidá několik jízlivých poznámek. Vše je doprovázeno "přehrávanou" ostražitostí a gesty, jež se hodí při styku s těžkými zločinci.
Abych si pořád jen nestěžoval, musím zde také vyzdvihnout jeden klad. Již hezkou řadu let jsem neokusil terapii zvanou "gumoléčba", tolik oblíbenou, naší, převážně ex-policií. Tento pokrok však evidentně neplatí všeobecně. Pár známých se občas svěří, že dostali "nakládačku" za svůj "blbej ksicht" relativně nedávno.
Při pohledu na policii mám tendence vidět to špatné a zažívám často strach a úzkost. Můj trestní rejstřík je jak sníh, nikdy jsem nebyl obviněn nebo vyšetřován, pokud vím.
Může jít tedy v mém případě o fóbii, vytrvale živenou filmovou produkcí, hospodským tlacháním a bulvárem? Možná ano. Jako "bezúhonný" občan jsem okusil "držkovou", urážky, výhrůžky i zesměšňování. To by snad mohlo trochu ospravedlnit můj postoj.
Možná je to všechno úplně obráceně a benga jsou svatý, a já ten zlý. Jenom to o sobě ještě nevím, oni jen dělají svou práci, a já "dělám z komára velblouda".
číst více...
