Německé pivo - kvalitní světlé ležáky

Jsem poměrně konzervativní pivař, navíc Čech, tedy nejraději holduji světlým ležákům plzeňského typu , ale dobrému vínu se také nebráním.

Moderní druhy rádoby piv, nařezané nějakým druhem limonády, pravděpodobně vraždí mou střevní faunu, načež často reaguji úporným průjmem, naštěstí s krátkým průběhem. Uznáte že jako odpůrce "masochismu" se podobnými druhy nechci zabývat, nejen z důvodu mizivé probádanosti daného prostředí.

České pivo se mi podařilo za ta dvě desetiletí poznat téměř dokonale a nabyv světáckého pocitu, že již není co objevovat, degustuji za hranicemi našeho pidi-státu tamní značky.

Poetický svět německého piva jsem okusil nejdříve formou televizní reklamy. Poprvé jsem tak mohl spatřit jak vypadá opravdová "Perla přírody", kde křišťálově čistá pramenitá voda v jezerech obklopených panenskými nepochybně listnatými (snad i dubovými!:-) ) lesy, podtrhuje jedinečný zážitek chuti. Nesmíme zapomenout na sytě žluté lány ječmene původce unikátního sladu. Tolik chvály najednou zdálo se mi podezřelé.

Vše dohromady se dá shrnout do jednoho slova "Krombacher". Světlý ležák ze soukromého pivovaru Krombach, u města Kreuztal má obsah alkoholu 4.8 procenta a svou nahořklou chutí s pozdějším nádechem karamelové příchuti se dost podobá "plzeňskému" z Čech a je dle mého velmi kvalitní, chutné pivo. fanouškům nahořklých, světlých ležáků bych ho rozhodně doporučil.

Historie Krombachu spadá až do 13. století. Rozmach pivovaru nastává během průmyslové revoluce roku 1840. Dělníci z hutí mají neskutečnou žízeň a pivovar rapidně navyšuje produkci. V roce 1999 zahajuje pivovar produkci nealkoholického piva. O tři roky později vzniká "Radler" míchanice piva a limonády. V roce 2005 se "Krombacher" stává vedoucí pivní značkou v Německu.

Dalším kvalitním německým mokem bez výčitek doporučení hodným je Warsteiner. "Královna mezi pivy" jak hlásá nápis na pivní etiketě, pocházi z města Warstein. Jedná se opět o světlý ležák poněkud sladší než předchozí značka s totožným obsahem alkoholu. Historie pivovaru se začíná psát od roku 1753 kdy zemědělec Antonius Cramer musel poprvé za své vlastnoručně vyráběné a prodávané pivo, zaplatit daň ve výši 19 zlatých.

"Bitte ein Bit". Reklamní slogan pod kterým je známý další populární a chutný ležák zvaný "Bitburger". V mnoha německých hospodách ho čepují a tam kde to umí má pivo krásnou "čepici" tak jak je zvykem u nás v Česku.

Jako patriot severoněmeckého přístavu a hanzovního města Hamburk musím zmínit tamní značku Holsten. Pivo je sice na můj vkus již dost poznamenané, jak já říkám "Heineckenovským ocasem", ale pořád jde o pitelný ležák.

Všechny značky zde popisované jsou velmi známé a bohaté. V Německu působí řada tradičních regionálních pivovarů s malým výstavem. Aby přežili v nelítostném tržním prostředí jsou daňově zvýhodňovány. Na průzkum těchto "malých" značek se teprve chystám.