Jako by zkamenělá postava seděla na židli, bez viditelného pohnutí a zřejmého důvodu. Hlava jí hučí, nabývá pocit, že se za radiátorem usadil neúnavný cvrček, který o sobě dává vědět s buldočí vytrvalostí. Naklání se mírně vpřed a její oči, těkavě sledují ruku, zápasící s perem, snažíc se o čitelnější písmo.
Ruka však, zdá se, žije vlastním životem, a jakžtakž čitelné písmo, se po chvíli mění ve škrabopis, podobný hieroglyfům, kříženým... číst celé »
12.čer2011
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Sebevědomé ego sociálního netu jistě přivítá 