První krátké zastavení, "Krize je v krizi". Koho to zajímá? Jsou toho plný média a časy dychtivého zájmu vystřídá otupění z přežrání. Na jednoho je to moc. Prabába byla hotová, když se dozvěděla o mordu v sousedním městě; a dneska? Ten kdo se chce babrat v tý hoře sraček, kterou sami sobě provádíme jich musí přeházet pořádnou fůru.
Konflikty, vznikající na základě egoistického posouzení jinakosti společensky založených mechanismů chování, budou určitě ještě vzrůstat. Čím dál více nabýváme pocitu, že vidíme jeden druhému do talíře a víme o tom druhém vlastně velmi hodně. Tento falešný pocit nám velmi ochotně zprostředkovávají všemož(c)ná média. Některá si neberou servítky a ani nezastírají, že jde tak trochu o srandu, jenže horší jsou ta druhá.
Vážný tón o vážných věcech, a jako by lední medvěd psal o potápění na korálovém útesu. Je výborný plavec i přesvědčivý potápěč, má tedy k tématu rozhodně co říci, a to může leckoho zmást. Velmi brzy se s názorem ztotožní a už vůbec neřeší, že lední medvěd se na korálových útesech, potápět nikdy nemohl. Už jeho zkušenost byla převzatá. Každé "převzetí" je jako stanice, podobná transformátorovně elektrického proudu s tím rozdílem, že se místo snižování napětí, snižuje úroveň určitého druhu pravdivosti. Mnoho z nás, má větší či menší tendence, přijatou zprávu předat dál v pozměněné podobě.
Rozdělujeme se do několika skupin. Té první se říká "Pepřiči". Vědomě a s potěšením zprávy upravují, překrucují, přidávají a mění původní situaci. Dělají to pro zábavu svou nebo ostatních, co mají chuť nechat se bavit, protože vědí.
Další skupina jsou v podstatě také "Pepřiči", ale se zcela jinými zájmy. Zprávy koření s úmyslem vyvařit, sledujíc tak vlastní cíle, ať už politické, mocenské, obchodní, rasové... Zkrátka lžou ve svůj prospěch. Pokud si mohou dovolit "zabalit" svou lež do věrohodné značky, pravděpodobnost úspěchu je přímo úměrná velikosti dosahu hlásné trouby.
Další skupina vyznává styl, kterému říkám "Emosel zpráv". Zprávy podávají zamořené svými emotivními soudy, hodnoceními, sklony k předpojatosti, a pýchou. Budu trochu tvrdý. Domnívám se, že jde o nejpočetnější skupinu a spadám do ní v jistých ohledech i já a mé okolí. Přesvědčeni, že jsme poslové pravdy, přitom ve výsledku živíme lež. Pět takových "transformátoroven" na cestě k cílovému odběrateli a říkám si, co asi z původního zbylo?
Dostali jsme se k pravdě. Co je to pravda? Tonda spadl, ze žebříku, viděl jsem to. Tohle jediné:"Tonda spadl", bych mohl obhájit i po čase, jako pravdu, které věřím. Jenže to po krátkém čase nikoho nezajímá. Řeší se, jestli nebyl rozviklaný jak v kůlně rozeschnul; a neměl v sobě náhodou panáka? Vyrojí se zaručení znalci Tondova nitra a žebříků, a podrobí případ hluboké analýze v rámci úsilí o nalezení pravdy. Za měsíc mohu být považován za vyhulence, protože každý ví, že Tonda spadl ze štaflí a ne ze žebříku, byl nalitej jak taška a kdoví, jestli jsem do nich nekopl jak jsem měl na Tondu pifku, kvůli té hádce u piva. Jaký to má smysl? Sám nevím, žádný?
Pravda je jen přesvědčení, uvěřil jsem naplno bez nejmenších pochybností, mám neochvějný pocit. Tak to můžou být klidně milióny pravd. Jak může být něco takového jako Pravda tak relativní? To nemůže být Pravda!
Usilovat o vlastní pravdu je vlastně egoismus. Nerozumím filozofii a tu pravou Pravdu, si představuji jako něco univerzálního, nepodléhajícího plynutí času, na čem se shodnou všichni bez rozdílu. Pravda existující bez lži.
Cvak! Jsem zpět u monitoru, nic jsem nevyřešil. Tu chvíli, co jsem byl "mimo", jsem jen psal průběh tekoucích myšlenek aniž bych je řešil a to bylo příjemné. Teď řeším, co jsem napsal. Příjemko vystřídala frustrace a pochybnosti.
Lední medvěd napsal o Amazonském pralese. O čem jsem to psal? O pravdě? Opravdu? Napsal jsi pravdivě, pravdu o pravdě ? A je Qwimby opravdu mrtvej?
Sebevědomé ego sociálního netu jistě přivítá 
8 komentářů:
taaáak :-))
"Pravda je to, co obstojí v testu prožitku." (Albert Einstein)
testovat, nezbývá než testovat,,
tááák :))))
Dala si mi čočku titse. Chvíli se mi kouřilo z hlavy, jak jsem hledal skulinku kudy Alberta "napadnout", tedy zároveň tebe. Pak jsem se s váma oběma musel ztotožnit, a říct, maj pravdu, moje momentální úroveň mi nedovoluje "přesáhnout" tohle tvrzení. To není nic divnýho, ten pán byl génius. ;-)
to jo,, zažít tak několik minut jeho myšlenkových pochodů, to musí být pekelně rychlá jízda,,
třeba i jemu se chvíli kouřilo z hlavy, než na to přišel, my jsme tomu ušetřeny, neb stačí se ztotožnit, ale třeba lze jít ještě dál,,
bacha na požáry hih :)
Vzal bych Alberta v pátek na poštu,nalil bych do něj tak deset kousků a pět myslivců a zeptal se ho, jak se jmenuje.Potom bych pozoroval, jestli obstojí v testu prožitků.Tááák:-)
Pěkný článek, Dago aj komentáře, titse je asi pěkná holka? Dobře, že se jen tak nechceš dát, Albert, nevim jestli je nějak, napadnutelnej, nebo jeho myšlenka, ale mám tu zkušenost, že dva lidi vnímají, ten samý přímý prožitek úplně jinak, např.stav po intoxikaci nějakou drogou, ale i běžné vnímání světa,já, se zase spíš ztotožnil s tebou, že pravda je spíš ta, kterou si představuješ, jak píšeš univerzální, je na pozadí všech prožitků, je vším prázdná beztvará, dává život, běžec v pohybu je pořád běžec, anebo je to na bomby jinak, jinak lžem a lžem, no mnoho mrtvol...
ne můj citát, ale je na něm hodně určitě "něco" pravdy:-)
Pravda ..o pravdě: To co považujeme za pravdu, je výsledkem toho, jak vnímámesvět našimi pěti smysly. SMIŘME se s faktem, že každý se v daný moment chová tak, jak nejlépe umí!
K tomu si dodávám, on prostě nemá na víc, ne ve zlém,prostě on to vidí zase těmi svými smylsly... I přijetí blízké rodiny je někdy o tom,.... Dany
Já už bohužel vnímám spíš jen čtyřmi smysly, bo jsem hluchej jako pařez :-). Spousta z nás má rezervy a ví o nich i v daný moment nebo o vteřinu později. Jenže zůstat pořád bdělej je dřina, alespoň pro mě i když se snažím.
Okomentovat
Můžete použít některé značky HTML, jako například <b>, <i>, <a>, Nápověda